Mánkův "Rybí restaurant"

Moje týdenní spotřeba pečiva se rovná přibližně čtvrtce chleba normální velikosti, jenže za čtvrtku chleba si dnes v obchodě účtují stejnou cenu, jako před dvěma měsíci za celý bochník.  Navíc čtvrtka chleba je prodávána balená a již nějakou dobu ležela někde ve skladě nebo kam vlastně obchodníci ukládají čerstvé pečivo, než doprodají to staré. Proto se mi zhusta stává, že druhý den po zakoupení je již chlebík  tvrdý a drolivý a tím pádem i k vyhození. Takže jsem přistoupil k samozásobení ve větší míře než doposud. Na začátku mých pokusů s upečením chleba v domácích podmínkách nebyla ekonomická nutnost, ale snaha dokázat si, že to zvládnu také. No, anabáze jak ze Švejka, co vám budu povídat. První chleba mi předvedl jeden takový všeumělec, který právě pracoval jako pomocník v pekárně. Nebudeme si nic nalhávat, chlapec tam nevydržel ani čtrnáct dní, ale to mu nevadilo při návštěvě u nás prohlásit, že to je brnkačka. "Půjčil" si tedy naši kuchyni a za chvíli jsem měl možnost seznámit se s "brnkačkou" v jeho podání. Mouka tedy, tak ta byla všude... Uklízel jsem kuchyni dva dny, protože manželka odmítla pohnout prstem, co jsem si prý spískal, mám si i odpískat. No budiž, přiznávám, měla naprostou pravdu. Výsledkem byl chleba sice pohledný, ale nejedlý, pokud by se nenechal rozmočit v kyselině sírové, protože na jeho tvrdost voda nestačila. Pokusil jsem se jej nabídnout jej místnímu sklenáři místo diamantu, ale odmítnul to s tím, že než by se pokusil opracovat drobek z té věci do tvaru hrotu, raději si koupí diamanty dva. Další experimenty jsem již podnikal sám, ale než se dal můj výtvor jíst, uplynulo ještě hodně vody. Abych vás těch ztracených chvil pomocí systému úspěch-omyl oprostil, svěřím vám postup na vytvoření chlebánků (nebo chleba) jedlých a voňavých. Seženeme potřebné suroviny napsané v rozpisu a i když můžeme nahradit žitnou mouku stejným množstvím pšeničné, je lépe žitnou sehnat. Dá se pořídit v prodejnách zdravé výživy a dodá chlebánkům tu správnou chuť. 

Ingredience:

1 vrchovatá lžíce drceného kmínu,
750 ml hladké pšeničné mouky,
250 ml žitné celozrnné mouky,
1/2 sáčku sušeného droždí (Oetker 7g),
200 ml bílého jogurtu,
1 rovná lžíce soli,
250 ml mléka,
2 vejce

Příprava:

Do mísy přesijeme obě mouky (přesijeme proto, aby se mouka provzdušnila). Přidáme droždí (půl sáčku stačí, kvasnice mají dost času na rozmnožení, ale pokud chcete dělat chlebánky hned, klidně použijte sáček celý), jogurt, sůl a vajíčka, zalijeme mlékem a vařečkou nebo mixérem vyhnětáme nelepivé těsto. Pokud se nám zdá, že je těsto tuhé, zapracujeme do něj ještě trochu mléka (ještě se mi to sice nestalo, spíše musím trochu mouky přidat, ale doplňuji kvůli připomínce v diskuzi). Dáme je do velkého mikrotenového sáčku, který jen lehce zatočíme a dáme do lednice kynout do druhého dne. Je vhodné sáček s těstem postavit do mísy, protože těsto hodně zvětší svůj objem. Tohle těsto v lednici vydrží pět až sedum dní, takže každý den odebereme jen potřebné množství a upečeme si jen tolik, kolik spotřebujeme.

Druhý den vyjmeme těsto z  lednice a pomoučenýma rukama z něj vykoulíme bochánky, které položíme na vymoučený plech.

Povrch bochánků potřeme vodou...

a posypeme celým kmínem, sezamovými semínky, mákem, sýrem, solí nebo prostě tím, na co máme chuť.

Takhle nějak by to mělo vypadat před vložením do trouby:

Necháme rozehřát troubu na 200°C a mezitím nám bochánky ještě trochu nakynou. Vložíme je do trouby a pečeme 10 minut, po této době stáhneme teplotu na 180°C. Na dno trouby vložíme malý kastrůlek s vodou, aby se těsto nevysušovalo a bylo kypré.

Přibližně po dalších 50 minutách jsou bochánky upečené dozlatova a je čas je vytáhnout z trouby.

Necháme vychladit a máme fantastickou pochoutku, čerstvou každý den.

Dobrou chuť! A ať se jdou prodejny pečiva VYCPAT!!!

linkuj.cz vybrali.sme.sk