Dva týdny svobody
Jako každoročně se můj i manželčin zaměstnavatel milostivě uvolil na dva týdny obejít bez naší přítomnosti a kupodivu tentokrát i ve stejnou dobu. Protože už oba známe své chlebodárce, ihned jsme vyrazili pryč od domova a dobře jsme udělali. Již první den se manželčin mobil rozdrnčel naléhavým dotazem, jestli nemůže přijít v neděli na noční. Naštěstí jsme již byli dostatečně daleko, takže se dotyčný rozhodnul najít si jinou oběť. A tak již nic nebránilo tomu, abychom si začali užívat těch dvou týdnů sladké relativní svobody.
Počasí přálo zrajícím třešním i výletům a tak jsme vyrazili nejprve na malou okružní jízdu po příbuzenstvu, které jsme za celý rok nějak nestihli navštívit Do cesty se nám ovšem postavila Opava a shodli jsme se, že jsme již strašně dlouho nenavštívili arboretum v Novém Dvoře u Opavy. Čumák auta se tedy sám stočil tím správným směrem a vyrazili jsme ukojit naši zvědavost, co že se za těch přibližně dvacet let od naší poslední návštěvy v arboretu změnilo. A opravdu jsme nestačili koukat, změnilo se mnohé. Areál nás udivil neobvyklým vzhledem již při příjezdu, postrádali jsme dominantu kruhového skleníku nad jezírkem, kterou jsme si pamatovali ještě z minula. Po zaplacení opravdu symbolického vstupného pouhých 30.- Kč na osobu jsme byli vpuštěni do areálu a hned nás zaujala expozice japonských krajinek, takových "bonsají přírodních scenérií".

Co dokáže několik umně pohozených šutrů a trocha mrňavé zeleniny se můžete přesvědčit sami na dalších obrázcích. Náhle jsme se nacházeli na břehu moře,

bloudili ve skalnatých labyrintech v poušti,


obdivovali ledovou krásu velehor,

či bloudili tropickým pralesem mezi stolovými horami.



Postáli jsme chvíli nad smutně zakaleným jezírkem plným kaprů a přesvědčili se, že mají pořád stejný reflex, jako před lety. Okamžitě se začali sjíždět z celého jezírka k místu, kde jsme se nacházeli. Jen dominanta skleníkového areálu tu již není...

Následná výstavka fotografií nám ukázala, kam se skleník poděl. Protože konstrukce již byla lety narušená (na to, že byla postavena někdy v roce 1958 nějak brzy), bylo nutné ji odstranit a místo ní byl postaven skleník nový, hnusná krabice bez kousku fantazie.

Navíc nový skleník není přístupný prohlídkám a tak jen tři nešťastná nakouknutí přes pletivo uzamčených vrat na všechnu tu krásu, která nám byla odepřena...



Výstava motýlů – co vám to říká? Ano, již tu jednou byla, v pražské botanické zahradě. V Novém Dvoře právě probíhala její zmenšená podoba a tak jsme se šli do království pestrých křídel podívat.

Přesto, že na nepoměrně stísněnějším prostoru a v jistě nesrovnatelných podmínkách ohledně finančních možností vesnice či města někde na severní Moravě, se zde nacházel nepoměrně větší počet druhů motýlů, než v mediálně propagované pražské expozici.

Navíc – byli všichni ti motýli ŽIVÍ a neoškubaní, ne jen umně naaranžované mrtvolky, jako tomu zhusta bylo v Praze již tři dny po začátku výstavy.



A tímto krasavcem prozatím výlet končí, ale v arboretu v další části ještě chvíli zůstaneme.

[1] (Lorrain - Mail - WWW) Vloženo 08.07.2008, 08:53:31
.
[2]Krása (Gomba - WWW) Vloženo 08.07.2008, 10:24:20
.
[3] (felixa - WWW) Vloženo 08.07.2008, 13:05:43
.
[4]Díky za info (rady - Mail ) Vloženo 08.07.2008, 20:00:40
.
[5]nádhera (muso - Mail ) Vloženo 08.07.2008, 23:30:37
.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře obsahující invalidní prvky budou editovány, lépe smazány :)



