Mánkův "Rybí restaurant"

Sešlo se nás tam nakonec jen osum, ale bavili jsme se výborně i v tak malém počtu.

A zde se narodila myšlenka navštívit Rachada v jeho novém působišti, restauraci Zavadilka v prostorách hotelu Zlatá Praha. Od myšlenky k činům u mě není nikdy moc daleko, tak jsem Rachadovi zavolal a domluvil s ním, že nám na neděli připraví večeři a potom s námi i posedí a popovídá. V neděli jsme se tedy ve stejném složení (opět nikdo další nemohl přijít a teď všichni litují...) sešli před Zlatou Prahou, byli mile přivítáni a uvedeni k tabuli.

Netušili jsme, co nám Rachad připraví, protože jsme volbu ponechali plně na jeho rozhodnutí. A jak dále uvidíte, udělali jsme moc dobře. Jako první na stole přistál grawlax na postýlce z rukoly,

následovaný krevetkami v česnekové omáčce se zásobou bagetek.

Dalším chodem byl salát z kuskusu, který byl sice moc dobrý, ale opravdu ho bylo mnoho...

Tou dobou už jsme pomalu začínali zjišťovat, jak zbytečně malou kapacitu mají naše žaludky. Ale když se objevila pánev mušlí vařených ve víně, stejně nikdo neodolal a pustil se do nich. Byly výtečné!!!

poté jsme byli pohoštěni skvělými hranolky z polenty,

doprovázenými smaženými placičkami z cukety.

To už jsme pomalu začínali fučet jako ježci všichni a to nás ještě čekal hlavní chod, kterým byly pečené pražmy.

Chudák Johnmirow se svojí bezlepkovou dietou zatím ochutnal jenom grawlax a na další se jen smutně díval a polykal sliny.

Ale aby nám v tom nadbytku výtečného jídla neumřel hlady, Rachad mu připravil dušenou rýži s rybou.

Mezitím Terezka, která se o nás celou dobu obětavě starala a plnila každé naše přání s milým úsměvem, zručně vykostila a naporcovala pražmy.

Celé menu nakonec završil skvělý tažený jablkový závin, ale to byl už opravdu poslední hřebík do rakve...

Poté se konečně ukázal i sám mistr kuchařský, Rachad. Lehce obdarován Dandou a Johmirowem zamáčknul slzu dojetí, ale přesto si myslím, že jej určitě daleko víc potěšil fakt, že všem moc chutnalo všechno, co připravil.

Povídali jsme si hezky a dlouho, a řečeno spolu s klasikem, hovor běžel jak voda přes oblázky. Jenže stejně tak běžel i čas a najednou jsme s údivem zjistili, že již desátá odbila a že už asi bude vhodná doba se rozloučit. Předtím jsme si ale střihli ještě jednu kolektivní fotku, kde není k vidění pouze Zdeněk, Dandin manžel, protože někdo stát z druhé strany foťáku prostě musel a Maťa, která si nedala říct a fotila také...

A tak tedy, aby v tom všichni měli jasno, nahoře odleva Johnmirow, Alice_G, Rachad, Mánek a Blanca.xy, ve spodní řadě pak Danda a malý Zdenda. Rachad potom při odchodu předvedl ještě své poklady ve formě kuchařek,

a tak se náš taktický ústup změnil ve čtenářský a diskuzní kroužek.

Pak jsme se už ale doopravdy rozloučili a plni dojmů z nádherně a chutně prožitého večera se odebrali domů, do svých postýlek. Moc a moc ještě jednou děkujeme Rachadovi za všechny dobroty, kterými nás pohostil a Terezce za příjemnou a milou obsluhu. Jednoznačně vám všem, kteří jste dočetli až k tomuto místu, posíláme vzkaz: Jestli budete mít možnost, restauraci určitě navštivte a ochutnejte Rachadovu skvělou kuchyni!!!

Vítejte u Rachada a Terezky!!!

linkuj.cz vybrali.sme.sk