Botky samochodky?
Jaro se pomalu blíží a já tu v Praze mám zatím stále jen zimní kotníkovky. Když jsem byl naposledy doma, u nás na severu Moravy ještě bylo plno sněhové břečky, proto jsem myšlenky na letní boty rychle opustil a nechal tak. Moje paní bytná je ale žena útlocitná a když viděla, jak stále tahám na svých nožkách nebohých těžké zimní křápy v již téměř jarním čase, zželelo se té dobré duši milých dítek a sáhla do hlubin skříně.
Prostě mi včera ráno věnovala polobotky, zánovně vypadající, abych prý si je zkusil a nechodil pořád v zimních botách. Radostně se mi vykročilo do světa a na pracoviště jsem dorazil v pohodě. Ale při pochůzkách po budově se náhle začalo něco dít. Myslel jsem zprvu, že se jen paty prolamují, oblíbená to kratochvíle bot těchto dní, jenže omyl. Kolem půl desáté se začala odlepovat ta vrchní část jedné botičky od paty. Ve dvanáct jsem již měl na noze dva díly: podrážku dole a nohu přiklopenou tím vrškem boty, který držel již jen za špičku boty. Protože český člověk je šikovný od přírody, tak jsem do svršku i podrážky nožem dírky udělal a svázal ty dva díly k sobě šňůrkou na krk od mobilu. Zbylý kousek šňůrky jsem provlékl dírkami na zavazování a uprostřed podrážku podvázal, aby držela. Byl jsem se svým výkonem spokojen, drželo to a kupodivu nebylo nic vidět. Jenže radost s dobře vykonané práce mi nevydržela dlouho, najednou jsem téměř zakopnul na rovině, protože špička následovala zpříkladu zbylé části svršku a odlepila se též. Namíchnul jsem se a omotal ji isolepou. Drželo to, ale modlil jsem se, aby druhá botička vydržela, nemajíc již ani šňůrku, ani isolepu. Nebudu nic skrývat, nevydržela... Ve čtyři odpoledne zčista jasna a bez varování odpadla podrážka i u ní. Nezdržovala se nějakým postupným uvolňováním, prostě jsem udělal krok a podrážka zůstala ležet na zemi, i když já již byl někde jinde. Nemaje již více isolepy, ni provázku, žadonil jsem úpěnlivě u spolupracovnic, které se válejí smíchy asi ještě i teď. No, nakonec se jedna smilovala, utrhla si vlastní šňůrku od mobilu a věnovala mi ji. Tak jsem jako-tako přivázal i druhou podrážku k noze a šoural jsem se k domovu s úpěnlivými modlitbami na rtech, aby to neupadlo komplet. Podařilo se, došel jsem obutý-neobutý, bosý-nebosý.
Smějete se?
No, já z toho měl ke konci víceméně čurinu také, jenom jsem ale doufal, že nedojde na tu největší a nebudu muset fakt jít přes půl Prahy jen v ponožkách. Přece jenom ještě je zem studená...
[1] (schnytlik - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2009, 10:04:54
Takhle jsem se dlouho nenasmála. Je to hnusný, ale je to tak. Škodolibost je největší radost.
Obdivuju duchapřítomnost a invenci, já bych asi propadla zoufalství.
.
[2] (Terezka - WWW) Vloženo 18.03.2009, 19:03:54
Já se směju, až mi tečou slzy :-) Neskutečný! Chci foto.
[3]Bohužel, (Mánek - WWW) Vloženo 18.03.2009, 20:09:13
fota nejsou k dispozici, protože jsem s tím hned švihnul do popelnice. Až později jsem si říkal, že za fotku to stálo. No, příště! :-D.
[4]mánku, (blanca - Mail ) Vloženo 18.03.2009, 22:16:18
to snad není pravda, směju se taky nahlas a slzy mi tečou. Opravdu škoda, žes neudělal ty fotky. V čem budeš chodit teď? I když v noci má sněžit ....
[5]Manecku :-))))))))) (possum ) Vloženo 19.03.2009, 14:42:20
:-))))))))))) Sorry, ale :-)))))))))))))))
Je zajimave, ze jsem se potrebovala trochu zasmat a hned jsem mela 3 prilezitosti. Tahle je ale nejlepsi. :-))))))
.
[6]Manku (Miro ) Vloženo 19.03.2009, 14:58:35
:) :D rofl ... skoda, ze ti to tu nezobrazi pekne tie obrazky smajlikov ... :D:D:D:D:D, esteze trosku prituhlo a mozes zase zimne topanky vytiahnut rofl :D:D:D:D :):) sucitim s tebou :D .... a kedy bude nabuduce? :D.
[7]Já se nesměji... (Jenoféfa - Mail ) Vloženo 29.03.2009, 21:13:40
já to prožila. Kdysi jsem koupila letní střevíčky na klínku s volnou patou, protože se mi barevně hodily ke kabelce. Kabelka byla ovšem kožená, rezavá přírodní kůže, botičky sice barva koňak, ale koženého na nich nebylo nic. Byly levné, v prodejně moc česky neuměli. No, moje chyba. Po jedné sezóně nošení jsem je uložila, příští rok se oteplilo a já v nich barevně vyladěna vyrazila. Ten den jsem měla jednání u klienta, pak v bance, pak školení v prestižní organizaci... A zapršelo... Už u klienta jsem sháněla kancelářskou sešívačku, do banky jsem se už šourala co noha nohu mine - cestou jsem zaskočila do železářství zakoupit několik hřebíčků a ukecat milého pana vedoucího, aby párkrát bouchnul kladívkem. Nebudu to natahovat, než jsem absolvovala školení a došla domů, tak byly opět (teď už obě dvě) boty rozděleny na podešev a svršek a já šla naším sídlištěm bosa :-(( Mánečku, jak tě chápu ;-).
[8]Jeno, ( ) Vloženo 30.03.2009, 00:12:50
moc moc děkuji! :-D
Ale musíš uznat, že z takového toho vnějšího pohledu je to sranda obrovská. :-D
.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Komentáře obsahující invalidní prvky budou editovány, lépe smazány :)